Duchovní praxe
49 stran. Anonymní překlad z roku 1959 upravil a doplnil vysvětlivkami Jaroslav Holeček 2016.
Když před naším zrakem poprvé svítá krása duchovního života, reagujeme na ni převážně citově. Nedostává se nám pochopení, neznáme předpoklady stezky vedoucí k duchovnímu cíli – podlehli jsme impulsivnímu hnutí. Avšak brzy cítíme nedostatek jasného pochopení. Dostaví se pochybnosti a snažíme se poznat původ a účel věcí. Pisatel těchto slov se o tom sám přesvědčil. Vzpomíná si na dny svých nesnází, a proto doufá, že pojednání o předběžných stadiích a podmínkách praktického náboženství bude dobrou službou, nechť je sebe kusejší a nedokonalejší. Spisovatel si nečiní nároky na neomylnost toho, co uvádí v této knize. Vše je psáno tak, jak bylo pochopeno. Sděluje své znalosti jako cestovatel mluví o svých zkušenostech. Sděluje své znalosti, jako cestovatel mluví o svých zkušenostech z cesty lidem, kteří jsou stejnou cestou, bez ohledu na nedostatky svých poznatků. Nic více.